Bělčice znak Bělčic
Historické foto Historické foto Historické foto
historie Historie osobnosti historie Bělčic okolí foto fotografie historické fotografie současné kontakty

1. Úvod
2. Bělčice
3. Město Bělčice
4. Z historie soudnictví
5. Církevní život v Bělčicích
6. Bělčický dvůr
7. Bělčická radnice
8. Bělčice v rámci krajů
9. Bělčice a okresy

10. Rychtáři v Bělčicích
11. Starostové za Rakouska-Uherska
12. Starostové za první republiky
13. Starostenský úřad za okupace
14. Národní výbory v letech 1944 - 1949
15. Národní výbor v období let 1949 - 1959
16. MNV v období 1960 - 1990
17. Obecní zastupitelstvo po roce 1990
18. Poznámky a doplňky

HISTORIE BĚLČIC - 9. Bělčice a okresy

Císařské nařízení z 26.6.1849 vytváří novou organizaci správy státu s působností od 1.1.1850. Základní územní jednotkou se stávají politické okresy, které jsou vytvářeny tak, aby se od sebe nelišily rozlohou a ani počtem obyvatelstva. Čechy jsou tímto způsobem rozděleny na 79 politických okresů v nichž jsou vytvořena okresní hejtmanství v čele s úředníkem s právnickým vzděláním, který má titul okresního hejtmana. Jeho úřad je tvořen okresním komisařem, sekretářem, kancelářským personálem a sluhy. V letech 1850 až 1855 se pro okresní úřad užívá název podkrajský úřad. Při této reorganizaci státu vznikl správní (politický) okres Blatná, který byl vytvořen spojením soudního okresu blatenského, březnického a mirovického. C.k. okresní hejtmanství mělo sídlo v Březnici a začalo úřadovat 1.února 1850. Bělčice se stávají součástí tohoto okresu.

Nejvyšším ustanovení z 25.1.1853, které vstupuje v platnost 12.5.1855, zahajují činnost smíšené okresní úřady. V Čechách je jich zřízeno 208 a jsou umístěny v místě sídla okresního soudu. V jejich čele jsou okresní představení (okresní přednostové, lidově ředitelé okresu nebo okresní). V našem okolí jsou tyto úřady zřízeny pro soudní okres blatenský se sídlem v Blatné a pro soudní okres březnický se sídlem v Březnici. Je v nich spojena nejnižší soudní a politicko-správní moc. Bělčice i nadále zůstávají součástí blatenského okresu.

V roce 1862 je vydán "Obecní zákon", který stanovuje, že mezi obec a zemský sněm se může vložit zastupitelstvo okresní, župní nebo krajské, volené na tři roky. Tato okresní samospráva je aktivována "Zemským zákonem" z 25.července 1864. Z okresního zastupitelstva je vybírán okresní starosta, kterého potvrzuje císař a okresní výbor, složený ze starosty a šesti členů. Je zde dána také možnost, že zastupitelstvo může být složeno z kurií.

Kurie jsou zájmové skupiny skládající se například ze zástupců velkostatků, obchodu a průmyslu, měst a městysů, a venkovských obcí.

Úředníci okresu jsou jmenováni vrchností. Správní obvody zastupitelských okresů se shodují s obvody okresních soudů. Vzniká tedy zastupitelský okres Blatná a zastupitelský okres Březnice, které svojí činnost zahajují 25.září 1865.

V návaznosti na ústavu z roku 1867 reorganizuje zákon z 19.5.1868 veřejnou správu a ustavuje c.k. okresní hejtmanství v čele s okresními hejtmany. V Čechách jich vzniká 89 a každé zahrnuje dva i více zastupitelských okresů. Na základě tohoto zákona začalo úřadovat 26.května 1868 c.k. okresní hejtmanství v Blatné pro zastupitelské okresy Blatná a Březnice. V roce 1908 je v Čechách 98 okresních hejtmanství, neboť příliš velké okresy byly rozděleny.

Na tomto místě je vhodné vzpomenout na občany Bělčic, kteří v okresních zastupitelstvech naši obec zastupovali. V letech 1865 až 1872 je to Josef Maroušek, který pracuje jako člen okresního zastupitelstva. Po něm, od roku 1872 do roku 1876 a později i v letech 1881 až 1886, zde působí Josef Láznička, purkmistr v Bělčicích, který je v letech 1876 až 1881 členem okresního výboru. Dalším členem okresního zastupitelstva je v letech 1886 až 1888 František Sedláček, c.k. poštmistr v Bělčicích. Roku 1888 je okresní zastupitelstvo rozpuštěno a ke správě okresu je jmenována okresní správní komise, která pracuje do 17.dubna 1889. V letech 1889 až 1902 je František Sedláček členem okresního výboru a od roku 1902 do roku 1910 náměstkem okresního výboru. Dalším bělčickým zástupcem je v okresním zastupitelstvu v letech 1910 až 1914 Karel Klíma, rolník v Bělčicích. Od 21.března 1916 do roku 1919 je František Sedláček, starosta města Bělčice, opět členem okresního výboru a zároveň i členem okresního zastupitelstva.

Jako o nejvýznamnějším roce v dějinách našeho státu lze hovořit o roku 1918. Vzpomeňme na situaci v Bělčicích. Již 14.října 1918 vyvěšují někteří bělčičtí občané prapory na oslavu československé samostatnosti. 28.10.1918 po desáté hodině kapituluje rakouská vláda a v jedenáct hodin se Národní výbor ujímá vlády. Vzniká samostatná Československá republika. Do Bělčic přicházejí první zprávy o převratu k šesté hodině večerní. Je milou vzpomínkou, že strážmistr Štěpán, velitel četnické stanice, plakal na poště pro Rakousko.

Nastal mírový, civilní život v nové samostatné republice. Národní shromáždění odhlasovalo 25.listopadu 1918 platy ústavním činitelům:

president republiky 500.000 K + 500.000 K na reprezentaci
ministerský předseda 70.000 K
ministr 60.000 K
poslanec 12.000 K

4.prosince 1918 je zrušeno šlechtictví, řády a tituly. Protože je nutné reorganizovat státní správu zděděnou po Rakousko - Uhersku jsou výnosem z 25.září 1919 okresní zastupitelstva rozpuštěna a na jejich místa jsou dosazeny okresní správní komise podle návrhů politických stran, řízené jmenovaným předsedou. V roce 1920 jsou okresní hejtmanství přejmenována na okresní správy politické a v jejich čele jsou ponecháni okresní hejtmani. Volební období je čtyřleté a v roce 1933 bylo prodlouženo na 6 let.

Vzpomeňme na další zástupce Bělčic v okresním zastupitelstvu. Od 8.října 1919 úřaduje v Blatné okresní správní komise a jejím členem je Antonín Trefný. Dne 10.září 1924 je tato komise odvolána a je jmenována nová, která úřaduje od 19.září. Bělčice zastupuje do 6.listopadu 1927 Karel Klíma, a protože je zvolen starostou v Bělčicích, na členství v komisi rezignuje. Náhradníkem je Karel Benedikt, který ale 10.listopadu 1927 také rezignuje. V roce 1928 (27.1.) odvolává zemská správa politická v Praze okresní správní komisi a jmenuje ke správě okresu vládního komisaře Ed. Halíka, vrchního komisaře politické správy v Blatné.

Zákon ze 14.července 1927 vstupuje v platnost 1.prosince 1928 a obsahuje novou organizaci státní správy. Jsou zrušeny dosavadní zastupitelské okresy a místo nich zřízeny okresy nové. Jejich orgánem je okresní výbor, okresní hejtman, komise a okresní zastupitelstvo, kde jsou dvě třetiny členů voleni a jedna třetina jmenována ministerstvem vnitra. Tím zanikají stávající zastupitelské okresy blatenský a březnický a jsou nahrazeny novým okresem blatenským. Zákon mění i názvy úřadů. Dosavadní politické úřady první instance obdržely název okresních úřadů a okresní hejtman je zároveň předsedou okresního výboru a okresního zastupitelstva.

Okresní zastupitelstvo v Blatné má 24 členů a okresní výbor 8. Volby v blatenském okrese proběhly 2.12.1928 a ustavující schůze je 31.ledna 1929. Za Bělčice je do zastupitelstva zvolen Karel Benedikt.

Vzpomeňme na tomto místě i některé události z let následujících. 27.11.1932 se koná oslava 60-tých narozenin okresního hejtmana, vrchního rady politické správy v Blatné Antonína Čubra. Za bělčickou obec se oslavy zúčastnili Karel Klíma, Emil Ort a Karel Kasík.

17.dubna 1935 je jmenován novým hejtmanem Miroslav Lapáček. 15.ledna 1936 se koná pohřební průvod velkostatkáře Ferdinanda Hildprandta - Ottenhausen, známého samosprávného pracovníka a posledního voleného starostu, z Blatné do Paštik. Průvodu se zúčastňují i bělčičtí občané.

Se vznikem protektorátu Čechy a Morava dochází k novému územnímu rozdělení na městské a venkovské okresy. K řízení venkovských okresů jsou vytvořeny úřady landrátů, kde působí okresní radové jako poradci landráta, který je představitelem okresu. V čele městského okresu stojí vrchní starosta.

Uveďme některé události a nařízení z válečného období týkající se života lidí i obce. 3.března 1939 je nařízeno bělčickému obecnímu úřadu opatřit a chovat čtyři veřejné plemenné býky a jednoho veřejného plemenného kance. Vzhledem k protiněmeckým projevům při fotbalovém zápase Praha : Berlín (2 : 0), který se konal 8.června 1939, jsou od 18. do 30.června zakázány všechny sportovní podniky. 9.července je, podle příkazu, zřízena tří členná komise pro zabezpečení pracovních sil na zemědělské práce, kterou tvoří starosta a dva členové městské rady, František Bartoš a Václav Škácha. 28.srpna vychází nařízení o užívání německého jazyka:

a) styk s orgány Říše - němčina
b) písemný styk - vyhotovovat dvojmo (česky i německy)
c) veřejná doprava - česky, ale německy přednostně.

Od 1.9. je starosta obce osobně zodpovědný za bezvadné zatemnění. Podle nařízení Ministerstva vnitra z 9.září musí být vnější označení obecních úřadů dvojjazyčné s tím, že německý text je přednostní. 11.9. je nařízeno škole a obecnímu úřadu, aby si do osmi dnů opatřily říšskou vlajku s hákovým křížem. 22.června 1940 je nařízeno odstranit výsostné znaky ČSR, například i na živnostenských listech. 17.října je Protektorát včleněn do říšského celního území, kde je domácím platidlem koruna v přepočtu 1 říšská marka = 10 korun. 31.října musí zaslat obecní úřady pamětní knihy k uložení v Zemském archivu. 20.7.1941 jsou na telefonický příkaz obstarány a vyvěšeny na státních budovách bílé prapory s červeným "V" na počest německého útoku na SSSR. 8.8. je na pokyn okresního úřadu přejmenováno kino na "Bio Viktoria" a hostinec "Beseda" na "Viktoria". 23.8. je vydána vyhláška o zavedení pracovních knížek. Od 15.9. musí být židé zdržující se mimo příbytek označeny žlutou šesticípou hvězdou. 29.9. je vyhlášeno civilní stanné právo, které trvalo do 1.12. a znamenalo omezení závěrečné policejní hodiny na 22 hodin, zákaz divadel, společenských a sportovních podniků. Na základě žádosti obce oznamuje 13.11. okresní úřad v Blatné, že oberlandrát v Klatovech nemá námitek na zřízení městského rozhlasu. 11.5.1942 se mají, z příkazu okresního úřadu v Blatné, podrobit zkoušce z německého jazyka V. Chaloupka, Ing. Harant a V. Kylián, pracovníci městského úřadu.

Výnosem Zemského úřadu v Praze z 24.5.1942 je okres Blatná vřazen do obvodu okresu Strakonice a tím Bělčice přechází do pravomoci okresního úřadu ve Strakonicích. Do 1.9. v Blatné pracuje pouze pobočka okresního úřadu.

Uveďme opět některé události doby týkající se obce. 28.5.1942 je vyhlášen civilní vyjímečný stav v důsledku atentátu na R. Heindricha, zrušen je až 3.7. Na příkaz policejní stanice hlásí starosta 9.6. vyvěšení říšských a protektorátních praporů v den pohřbu R. Heindricha (na náměstí jich bylo vyvěšeno 105, v Rožmitálské ulici 57, Nádražní ulici 42, Blatenské 30, v Záhrobí 28, Podruhlí 29 a v Leleticích 26). Starosta je vyzván, aby se 3.7. dostavil do Prahy do Lucerny na projev ministra vnitra a primátora Prahy k českům starostům. Večer bude následovat manifestační projev ministra školství na Václavském náměstí. Pro veřejné zaměstnance je od 18.9. povinně zaveden ve styku s říšskými orgány pozdrav se vztyčenou pravicí. 13.12.1943 je příkazem okresního úřadu ve Strakonicích uložen pořádkový trest starostovi obce ve výši 20 K nebo náhradní trest vězení v trvání 6 hodin, protože byly úředním šetřením zjištěny formální závady ve vyživovací službě. 24.6.1944 jsou starostové obcí svoláni okresním úřadem na poradu, na které má představitel oberlandratu z Klatov výstražný projev na téma udržení pořádku v Protektorátu.

Zastavme se nyní u událostí v republice v době od osvobození do únorového převratu v roce 1948. S postupným osvobozováním naší vlasti je obnovována i organizace státní moci zřizováním Revolučních národních výborů. Je vytvořena Národní fronta složená z komunistů, sociálních demokratů, národních socialistů a lidovců. Bezprostředním nadřízeným okresním národním výborem (ONV) je pro Bělčice do 18.6.1945 ONV ve Strakonicích. V Blatné ovšem existuje Revoluční NV, který vydává samostatná nařízení v zastoupení ONV. 9.5.1945 je osvobozena Praha a následující den se do Prahy vrací Košická vláda v čele s ministerským předsedou Zdeňkem Fierlingerem. 12.5. přestává být marka zákonným platidlem a platí pouze v pohraničí. Jinak zůstávají v platnosti koruny z posledních dnů protektorátu. Pro strakonický okres jsou zákonným platidlem i okupační marky s přepočtovým kurzem 1 : 10 K a okupační ruble v kurzu 1 rubl = 2,50 K. 15.5. nařizuje ONV, aby NV podal návrh na obnovu a zahájení prací v menších místních podnicích. 16.5. se do republiky vrací president Edward Beneš. 31.5. je povolán Antonín Jarolímek, který byl právě jmenován konsistoriálním radou, do ONV. Okresní národní výbory vydávají nekolaborujícím občanům "osvědčení o národní a státní spolehlivosti". První československé známky jsou vydány 1.června.

Na žádost obyvatelstva je opětovně zřízen blatenský okres s ONV v Blatné, který svojí činnost zahajuje 18.6.1945.

A další události? Dekretem z 21.6.1945 je nařízena konfiskace půdy Němců, zrádců a kolaborantů. Další dekrety ze 17. a 20.7. hovoří o osidlování zemědělské půdy, o zřízení lidových soudů a Národního soudu. Následuje ústavní dekret z 2.8. o státním občanství a 5.8. o odsunu Němců a Maďarů. 25.srpna je ustaveno Prozatímní národní shromáždění, částečná autonomie Slovenska je vyjádřena vznikem Slovenské národní rady a ustanovením Sboru poverenců. Dne 19.10. vychází dekret presidenta republiky, který stanovuje, že se od 1.11. stává měnovou jednotkou koruna (Kčs) s převodem 1 : 1 za dosavadní Kč, K i Ks. 28.10. dochází ke znárodnění těžkého průmyslu, bankovnictví a pojišťovnictví. Tentýž den jsou provedeny volby do Prozatímního národního shromáždění, které se uskutečnily prostřednictvím volitelů. Šlo tedy o volby nepřímé. V obcích jsou zvoleni místní volitelé, kteří ze svého středu volí na okresních shromáždění okresního volitele a ti potom na zemských shromáždění zemské volitele. 26.5.1946 se v sokolovně konají od 8 do 16 hodin volby do ústavodárného Národního shromáždění. Volební výbor pracuje ve složení Jan Štrupl, Josef Havlena, Fr. Bartoš, Karel Benedikt, Josef Truhlář, Bohumil Kočovský, Bohumil Skala a Jan Hájek. V Bělčicích je 643 oprávněných voličů a k volebním urnám se jich dostavilo 613. Zaznamenejme výsledky těchto voleb:

Komunistická strana Československa - 292, Lidovci - 123, Sociální demokraté - 50, Národní socialisté - 146, neplatné lístky - 2

V rámci americké pomoci našemu lidu, tak zvané "Akci UNRRA", je dodáno během roku 1946 zboží v hodnotě 275,000.000 dolarů. Spotřebitelé dostávají příděl 80 bodů na přídělové období a ty jsou rozděleny například na 32 bodů pro potraviny, 16 bodů masné výrobky, 16 bodů tuky, 16 bodů chléb a pečivo. Tato akce trvá od 4.3. do 31.12.1946, ale zboží je vyprodáno až 7.6.1947. V přechodu let 1946 a 1947 je zaveden zimní čas, kdy se na jeho začátku posunují ručičky o jednu hodinu zpět. V roce 1946 byl ukončen odsun Němců, kterých je vysídleno 2,170.598. ONV ukládá dodávkovou povinnost pro celou obec a komise MNV ji rozepisuje na jednotlivá hospodářství. Dodávky se týkají jatečního zvířectva, sádla a tuků, mléka, vajec, jateční drůbeže, obilovin, brambor, másla, sena i slámy. V roce 1948, když moc ve státě převzala KSČ je přijata tak zvaná "Ústava 9.května". 30.5. probíhají volby, při kterých je blatenský okres zařazen do 5.volebního kraje Plzeň. Národní fronta (NF) sestavuje jednotnou kandidátku a nesouhlas při volbě se projevuje vložením prázdného bílého lístku. Volby jsou tajné, ale voličům je umožněn i manifestační způsob bez použití zastírací plenty. Volební komise v Bělčicích pracovala ve složení František Šefránek, Václav Chaloupka, Jan Žid, Jaroslav Pobuda, Jaroslav Sladký a Bohumil Skala. Místní obvodní volební výbor byl ve složení Josef Havlena, Antonín Kratochvíl, Stanislav Voříšek, Josef Krška, Josef Beneš, Karel Vonášek a Jaroslav Novotný. Pro jednotnou kandidátku se vyslovilo 74,40% voličů, prázdných lístků bylo odevzdáno 17,70% a neplatných 7,90%. 7.6. abdikuje Edward Beneš a 3.9. v 18:10 hodin umírá. 14.6. je ve Vladislavském sále provedena manifestační volba Klementa Gottwalda presidentem.

1.1.1949 vstupuje v platnost zákon o krajském zřízení, podle kterého jsou do Plzeňského kraje včleněny okresy Blatná, Plzeň město a Plzeň okolí, do Českobudějovického kraje Písek a Strakonice, do Pražského kraje Příbram. 17.5.1954 jsou zrušeny Jednotné národní výbory a vznikají samostatná ONV pro venkovské okresy.

Uveďme opět některé události doby týkající se ONV a MNV. V roce 1948 je dlouholetý městský tajemník Václav Chaloupka přemístěn na méně odpovědné místo na ONV v Blatné. Ke dni 31.12.1949 je zrušeno domovské právo a tím chudší vrstvy obyvatelstva přichází o poslední zabezpečení v dobách životní tísně a zároveň je tím porušen vřelý vztah k domovské obci. K 1.3.1950 bylo provedeno sčítání lidu v ČSR a je zjištěno, že republika má celkem 12,338.450 obyvatel, z toho České země 8,896.133. Během první poloviny roku 1951 jsou vydávány nové občanské průkazy. V tomto roce zprostředkovává styk MNV s ONV újezdní tajemník Václav Šilha a od roku 1952 tajemník MNV. 1.1.1952 jsou zrušena "osvědčení zachovalosti" a "o národní a státní spolehlivosti". Stále funguje lístkový systém, ale pracující jsou proti ostatním zvýhodněni. Existují potravinové lístky, lístky na maso i šatenky. Lístky nemají dostávat vesničtí boháči, podnikatelé zaměstnávající pracovní sílu a dospělí příslušníci jejich rodin. Jako zajímavost můžeme uvést ceny motocyklů z tohoto roku, kdy ČZ 150 ccm stojí 51.000 Kčs a ČZ 125 ccm 44.000 Kčs. 14.9. se v Bělčicích konají okresní dožínky, které jsou spojeny s celodenním jarmarkem na hřišti Sokola. Odpoledne je vyplněno průvodem a přátelským fotbalovým zápasem, po kterém následuje vyhlášení vzorných pracovníků JZD blatenského okresu, kdy z Bělčic je oceněn Karel Koubek. Potom vystoupil vojenský umělecký soubor "Stráž míru" a večer je uspořádána taneční zábava. 30.5.1953 vstupuje v platnost zákon o měnové reformě s účinností od následujícího dne. Tento den je v 11 hodin zastaveno přijímání peněz na poště a zastaven jakýkoliv peněžní pohyb. V 17 hodin hlásí rozhlas zásady výměny československé měny:

1) Každé osobě je vyměněno 300 Kčs staré měny v poměru 1 : 5
2) Vklady do 5.000 Kčs jsou měněny v poměru 1 : 5, další v odstupňovaném menším poměru
3) Peníze uložené doma se mění v poměru 1 : 50
4) Cenné papíry a pojistky se ruší
5) Pohledávky vůči státu jsou spláceny v poměru 1 : 50

1.6. v 7:30 hodin ohlašuje místní rozhlas, že výměnným místem je bělčická pošta a výměna musí být ukončena 4.6. 25.5.1954 je navržen jako kandidát do ONV MUDr. Fr. Maurer, který je také 30.5. v doplňujících volbách zvolen. Rozhodnutím ONV z 2.11. musí být výměra orné půdy v Bělčicích zvětšena o 7 ha rozoráním pastvin a méně výnosných luk.

V roce 1960 je připravována reorganizace státní správy. 8.2. zasílá rada MNV dopis na KV KSČ v Praze se žádostí, aby byla obec připojena k okresu Příbram. 9.2. se koná schůze občanů a hlavním bodem jednání je nové rozdělení republiky na kraje a okresy, z kterého vyplývalo zrušení blatenského okresu. Obec má připadnout do strakonického okresu a Jihočeského kraje. Většina občanů si ale přeje připojení obce do okresu Příbram ve Středočeském kraji. Přání obyvatel Bělčic není vyhověno. Nová územní organizace vstupuje v platnost 9.4.1960. Je zřízeno 10 krajů a 108 okresů. Strakonický okres má rozlohu 1.030,46 km2, 208 obcí, 65 osad a 70.416 obyvatel. K 1.7.1960 přestává definitivně existovat blatenský okres.

A jak šla doba?

V roce 1961 proběhlo v republice sčítání lidu a je napočítáno 9,571.531 obyvatel v Českých zemích. 1.4.1963 jsou dány do oběhu nové mince o nominální hodnotě 50 haléřů. Podle statistiky se v roce 1967 vypilo v republice 502.300 hl alkoholu za 11,5 miliardy Kčs. 26.února 1968 je Bratislava prohlášena hlavním městem Slovenské socialistické republiky. 7.března zahynul první kosmonaut J.A.Gagarin. V roce 1969, když na hokejovém mistrovství světa ve Stockholmu zvítězilo naše mužstvo nad SSSR, jsou po následné reakci obyvatel státu zavedena censurní opatření v oblasti sdělovacích prostředků. 1.května nejsou po mnoha letech pořádány manifestační oslavy. 14.5. je provedena změna cen zboží, většinou jde o zdražení, ale podle oficiální verze šlo pouze o úpravu cen. Další podobná úprava následuje 1.7. V roce 1970 je provedeno sčítání lidu a ČSR má 9,807.697 obyvatel, o 10 let později žije v České republice 10,288.946 obyvatel.

Zaznamenejme některé občany z Bělčic, kteří působí jako poslanci v ONV Strakonice. Ve volbách 12.6.1960 jsou zvoleni J. Žid a A. Šilhová. V roce 1971 je poslancem za Bělčice Pospíšil Hynek a v roce 1981 Josef Staněk.

Přeneseme se nyní do období po listopadu 1989. Ve dnech 25.2. a 26.2.1990 je zahájen odsun sovětských vojsk z našeho území, která zde "dočasně" zůstala po okupaci republiky v roce 1968. Tento odsun je ukončen 21.6. následujícího roku.

Ve dnech 8. a 9.6.1990 probíhají po mnoha letech svobodné volby do zastupitelských orgánů ČSFR. Tyto volby mění politicko-mocenskou strukturu v naší republice. V Bělčicích byly výsledky voleb následující:

do Sněmovny národů Federálního shromáždění: OF - 46,9%, Spoj. zemědělců a venkova - 18%, KDU - 10,8%, do České národní rady: OF - 47,5%, Spoj. zeměděl. a venkova - 17,2%, KDU - 11,6%

V listopadu 1990 se konají volby do zastupitelských orgánů obcí a končí jimi činnost okresních národních výborů. Pro správu okresu jsou zřízena okresní shromáždění, která se skládají ze zástupců obcí okresu a předsedá jim přednosta jmenovaný ministrem vnitra. Zájmy Bělčic, obcí pod ně spadajících a některých vesnic z okolí, zde hájí v letech 1990 až 1994 Vlastimil Šilhavý a od roku 1994 Josef Zeman.

Od 1.1.1996 byla dána možnost zřídit nové okresy, proto v roce 1994 podává zastupitelstvo města Blatná žádost na Ministerstvo vnitra o opětovné ustavení blatenského okresu. Žádosti není vyhověno a Bělčice zůstávají i pro další léta součástí strakonického okresu.