Bělčice znak Bělčic
Historické foto Historické foto Historické foto
historie Historie osobnosti historie Bělčic okolí foto fotografie historické fotografie současné kontakty

1. Úvod
2. Bělčice
3. Město Bělčice
4. Z historie soudnictví
5. Církevní život v Bělčicích
6. Bělčický dvůr
7. Bělčická radnice
8. Bělčice v rámci krajů
9. Bělčice a okresy

10. Rychtáři v Bělčicích
11. Starostové za Rakouska-Uherska
12. Starostové za první republiky
13. Starostenský úřad za okupace
14. Národní výbory v letech 1944 - 1949
15. Národní výbor v období let 1949 - 1959
16. MNV v období 1960 - 1990
17. Obecní zastupitelstvo po roce 1990
18. Poznámky a doplňky

HISTORIE BĚLČIC - 14. Národní výbory v letech 1944 až 1949

6.12.1944 je vydán ústavní dekret prezidenta republiky o vytváření místních, okresních a zemských národních výborů. Po osvobození přebírají místní národní výbory správu a řízení obcí.

Revoluční národní výbor v Bělčicích vzniká na základě "Košického prohlášení vlády" a z popudu tvořícího se ONV ve Strakonicích. Jeho vytvoření připravili Josef Frieb, Antonín Jarolímek a Václav Šimánek na předběžných schůzkách konaných 29.4. a 2.5.1945.

5.5.1945 se začínají v obci odstraňovat dvojjazyčné nápisy a první československé státní vlajky se objevují na nádraží, u Mazalů a na penzionu "Dagmar". Podporučík v záloze Josef Žítek a rotmistr Václav Cibulka se oblékají do československých uniforem a na heslo "Niva", které je signálem k převratu, se schází Revoluční národní výbor potvrzený ONV ve Strakonicích. Předsedou je Josef Frieb, místopředsedou Josef Kaiser, členy Antonín Jarolímek, Josef Balík, Josef Klíma, Karel Matějka, Václav Černý, Josef Rumplík a Josef Tintěra. Revoluční národní výbor je ve věcech správních i vojenských podřízen Místnímu národnímu výboru v Blatné, který dostává rozkazy z tvořícího se Okresního národního výboru ve Strakonicích. S americkou armádou sice přímý styk neudržuje, ale jejich příkazy vojenského rázu plní. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů je zajištění zásobování obyvatelstva, stravování Národních stráží "Niva", zásobení německých uprchlíků a výpomoc při zásobování Rudé armády (RA). Revoluční národní výbor po převzetí moci vyhlašuje okamžité zrušení funkce komisaře obce a až do nových voleb pověřuje správou obce městského tajemníka Václava Chaloupku. 7.5.1945 v 16 hodin je zatčen a uvězněn v márnici Karel Kasík. Děkan Antonín Jarolímek se zasazuje za jeho propuštění a bývalý vládní komisař je vyšetřován na svobodě. Trestní komise ONV v Blatné ho v roce 1947 odsoudila za provinění proti národní cti. Tento rozsudek je 18.9.1948 výměrem Zemského NV v Praze zrušen. Karel Kasík potom působil od 1.11.1945 do 25.5.1947 jako ředitel měšťanské školy v Novém Sedle a podle MNV v této obci se choval a pracoval jako řádný a nekompromisní komunista. Na heslo "Niva" se zároveň vytváří strážní oddíl "Niva", jehož členy jsou praporčík Václav Šimánek, současně i prozatímní velitel četnické stanice, štábní strážmistr Jan Štrupl, Čeněk Hosnedl, Otakar Brynych, Josef Jankovec, Josef Chodora a Fr. Punčochář. Velitelem je Josef Žítek a zástupcem Václav Cibulka.

9.5.1945 je na veřejné schůzi potvrzen Revoluční národní výbor v původním složení. 25.5. je doplněn o Bohumila Skalu, Jana Sladkého, Antonína Kratochvíla, Bohumila Hájka, Karla Kyliána, Jana Maršíka, Jana Šilhavého, Josefa Pavelku a Stanislava Voříška. Rada NV je zvolena ve složení Frieb, Kaiser, Hájek, Kratochvíl, Balík a Tintěra. Při národních výborech v těchto i pozdějších letech pracuje řada komisí pod vedením svých předsedů. Bohužel se jim nemohu, pro nedostatek místa, věnovat tak, jak by si alespoň některé z nich zasloužily.

V období vzniku Revolučního NV jsou na obci zaměstnáni jako stálí pracovníci Václav Chaloupka, tajemník NV (ředitel obecního úřadu), Ing. Eugen Harant jako pokladník, který má navíc na starosti zemědělský referát a místní rozhlas, František Anděl starající se o zásobování, Karel Tomín, který se zabývá textilem a obuví a Milada Kršková jako účetní. Za Fr. Anděla nastupuje koncem května 1945 František Saloun a za E. Haranta, který odchází koncem července, přebírá část jeho úkolů M. Kršková. Na zapracování je přijat 22.6. Josef Kočí a bude vést agendu zásobovací služby a evidenci obyvatelstva. Od 1.října je také zaměstnán jako zásobovací úředník Jiří Zeman. Nočními hlídači (ponocnými) jsou Arnošt Kočí a Karel Sýkora za roční odměnu 150 Kčs ročně a jeden metr dřeva. Karla Sýkoru později střídá Václav Kylián. Smluvním hajným je od 31.10.1945 Josef Kočovský a pomocnými hajnými jsou Václav Sýkora a Fr. Zíka.

3.8.1945, v rámci příprav k volbám, probíhají jednání mezi jednotlivými politickými stranami a 19.8. jsou zveřejněny kandidátky. NV je zvolen ve 14 hodin na táboru lidu na náměstí. Za KSČ se jeho členy stávají František Soukup, Antonín Kratochvíl, Karel Kylián, Jaroslav Havlena, František Šefránek a Josef Žid. Za ČSNS je to Bohumil Skala, Libor Mazal, Jan Hájek, František Vonášek, František Matějka a Ludvík Kníže. Za ČSL Karel Benedikt, Jan Janota, Matěj Kočí, Josef Mašek, Jan Sladký a Karel Skala. Hodinu po svém zvolení se nový MNV ujímá úřadu. Následující den je první plenární schůze a podle předběžné dohody je předsedou zvolen František Soukup. Rada MNV pracuje ve složení Fr. Soukup, Fr. Šefránek, Bohumil Skala, Karel Skala, Karel Benedikt a Libor Mazal, který se ale funkce zřekl a od 18.12. je nahrazen Janem Hejtmánkem.

Od 9.3.1946 je MNV rozšířen o členy sociálně demokratické strany, která byla v obci založena. Zároveň se mění i složení rady, kde nyní pracují Fr. Soukup, Karel Benedikt, Eduard Šimůnek, Josef Truhlář, Josef Šefránek a Bohumil Skala. Změnilo se i plénum MNV, kde nyní jsou Josef Žid, Antonín Kratochvíl, Karel Kylián, Jan Hájek, Jan Hejtmánek, Fr. Meloun, Karel Benedikt, Josef Mašek, Matěj Kočí, Karel Skala, Václav Převrátil, Jaroslav Pobuda a Václav Červenka.

Květnové volby v roce 1946 změnily složení MNV a v této době zde pracují Josef Žid, Josef Konvář, Ant. Kratochvíl, Růžena Udržalová, Bohumil Drha, Fr. Kočovský, Josef Havlena, Bohumil Skala, Jan Hájek, Josef Mašek, Matěj Kočí a Jaroslav Sladký. Rada byla zvolena ve složení Fr. Soukup jako předseda MNV, Josef Tintěra, který je místopředsedou rady MNV, Josef Šefránek, Libor Mazal, Karel Benedikt a Otto Meloun, který je v listopadu 1947 nahrazen Josefem Truhlářem.

Na tomto místě vzpomeňme alespoň na rolnickou komisi, která má za úkol provést II. pozemkovou reformu týkající se zemědělských závodů s výměrou nad 50 ha. Jejím předsedou je do 25.11.1948 František Holub a potom Josef Beneš. Dále při MNV pracuje bytová komise, která dohlíží na plnění vyhlášky o nadměrných bytech a dodržování zákona o hospodaření s byty. Předvídaný rozvoj obce vyžadoval vyhotovení regulačního plánu, a tak je 11.1.1948 zvolena komise, jejímž předsedou je Josef Žid a později Stanislav Voříšek. Od 5.11. je sestavena nová komise s předsedou Václavem Augustýnem. Projekt obce je ale dokončen až 9.11.1950, kdy Ing. Václavík předkládá náčrt a směrný plán upravený podle pokynů NV v Plzni. K 1.10.1948 je také vytvořena komise pro geonomický průzkum s předsedou Josefem Židem, která má za úkol provést průzkum půdy a určit její vhodnost pro rostlinnou výrobu.

5.11.1948 včleňuje Místní rada osvětová (MRO) a Osvětová beseda do obecního rozpočtu dodatečnou částku k podpoře divadelní činnosti a 26.11. doporučuje poskytnutí půjčky pro Sokol na úpravu jeviště a navíc přebírá majetek bělčického divadelního spolku "Tyl".

Již od roku 1946 je v čele obce MNV s převahou příslušníků KSČ. Je paradoxem doby, že den před "Vítězným únorem" odvolává MO KSČ z funkce předsedy MNV Františka Soukupa a do pléna postupuje 18.března 1948 dosavadní náhradník Josef Beneš. Následně je schválen nový MNV. Za KSČ je zde Josef Žid jako předseda, Josef Šefránek, Růžena Udržalová, Stanislav Voříšek, Josef Konvář, Bohumil Drha, Josef Havlena, Antonín Kratochvíl a Josef Beneš, za stranu socialistickou Josef Tintěra jako místopředseda, Bohumil Skala, František Meloun a František Matějka, za stranu lidovou František Vít, Jan Koblasa, Jaroslav Sladký a Karel Vonášek, za stranu sociálně demokratickou Otto Meloun. V radě MNV pracují Josef Žid, Josef Šefránek, Antonín Kratochvíl, Otto Meloun, Josef Tintěra a Jan Koblasa.

Na tomto místě považuji za vhodné zmínit se o Místním akčním výboru Národní fronty (MAV NF), který je vytvořen na základě oběžníku Ministerstva vnitra z 24.4.1948. Jeho úkolem je zabezpečení klidu a pořádku, očista veřejného života od "nepřátel" socialismu, spolupráce s MNV, schvalování nových orgánů všech složek veřejného, státního, podnikového a kulturního života (kádrové úkoly), starost o zásobování a řízení společných akcí. Prvním předsedou MAV NF byl Josef Toman a v roce 1949 je vystřídán Josefem Konvářem. Místopředsedou je František Meloun a dalšími členy jsou František Vít, Karel Vonášek, Jan Koblasa, Antonín Saloun, Václav Převrátil, František Matějka, František Šefránek, František Honis, Josef Machovec, Jaroslav Maršík, Václav Chaloupka, František Štětina a Emanuel Sloup. MNV a jeho složky jsou doplňovány administrativní cestou na základě politického klíče. Rozhodující slovo zde má KSČ a postup je následující. MAV NF navrhuje změnu, Místní organizace KSČ změnu doporučí, ONV rozhodne a teprve potom dochází k zařazení do funkce na základě usnesení pléna MNV.

Zaznamenejme útržky z historie kolem osvobozování naší vlasti a Bělčic ve druhé světové válce.

2.5. je odzbrojeno pět německých dezertérů, kteří se potulují po městě. Jižně od Blatenské ulice je demarkační čára rozdělující zónu osvobozenou USA a Rudou armádou, která je uzavřena improvizovanou závorou. Později je přemístěna na návrší u "Šatavouc křížku" mezi Závišínem a Hutěmi a ještě později je umístěna až u Lopatárny. Bělčice jsou v pásmu obsazeném RA a nadřízené ONV je v americké zóně. 5.5. je odzbrojen německý četnický oddíl o síle 40 mužů a dalších 18 Němců v Nádražní ulici. 6.5. v 7 hodin ráno přijel do obce ozbrojený německý oddíl SS, rozložil se pod lipami u hostince "Na ošatce" a večer opět odjel. Téhož dne se Američané zastavují u silnice Plzeň - Blatná - Písek. Německo kapituluje a 8.5. konečně došla pošta s vyhláškami Národní rady české a Okresního národního výboru ve Strakonicích. Večer 9.5. dorazil do Bělčic pluk Vlasovců a do 12.5. ovládá oblast mezi Bělčicemi a Hvožďanami. 10.5. přijíždějí Američané vyjednávat s Vlasovci. Od 11.5. je vyhlášena závěrečná hodina ve 21 hodin. Službu u telefonu zatím neobsazené četnické stanice střídavě vykonávají Václav Černý, Karel Matějka, Karel Kylián a Josef Tintěra. 16.5. přijíždí Rudá armáda. Její velitelství je umístěno v domě č.129 (dům Leona Lederera) a později v hostinci Otty Melouna č.11. 18.5. dostává NV zprávu, že příslušníci RA pijí "U Kučerů" vodku a žádají Němky pro zábavu. Od 24.5. je omezena služba na NV na dobu od 6 do 23 hodin a v nočních hodinách má být volán Josef Klíma. 7.6. je uzavřena dohoda o rozdělení Německa na čtyři okupační zóny. Od 11.6. jsou stanoveny nové úřední hodiny na NV: ve všední den od 9 do 12 hodin a od 15 do 18 hodin, v neděli a svátek od 9 do 11 hodin. Na pokyn NV zhotovuje truhlář Jaroslav Sladký rámy na obrazy J. V. Stalina a E. Beneše do úředních místností NV. Je vydán příkaz k sejmutí vlajek. 12.6. se rozhoduje NV, na žádost lékaře posádky RA, zřídit koupelnu v bývalé "Porážce". 18.6. je velitelem RA předán obci trofejní nákladní vůz Chevrolet, jehož šoférem se stává Eduard Šimůnek a závozníkem Stanislav Brouček, kterého v srpnu 1945 vystřídal Karel Konvář. Znovuzvolení presidenta republiky 19.6. je v obci přijato se souhlasem. Od 21.6. vysílá státní rozhlas denně od 11 do 11.30 hodin zpravodajství pro národní výbory. 24.6. uspořádal NV ve velkém sále sokolovny "Oslavný večer" k úspěšnému provedení revoluce. Josef Kaiser dostává odměnu 450 K, Václav Černý, Josef Klíma, Karel Matějka 600 K a Jar. Novotný 200 K za práce spojené s rozdělováním strážní služby. 17.7. předkládá truhlář František Augustýn k proplacení účet na 763 K za zhotovení dvou velkých stojanů na pušky pro RA a druhý ve výši 479 K za rakev pro staršinu RA. 21.7. jsou vyzvednuty městské pamětní knihy. 26.7. navrhuje NV udělit medaili "Za chrabrost" Václavu Šimánkovi, Antonínu Jarolímkovi, Josefu Žítkovi a "Pamětní medaili" Janu Štruplovi, Čeňku Hosnedlovi, Františku Bidermanovi a Bohumilu Hájkovi. 4.8. je rozpuštěn strážní oddíl "Niva" a tentýž den je zahájena postupimská konference. 8.8. pověřuje NV Karla Benedikta mladšího i staršího a Karla Stehlíka, aby ve městě zničili vše, co připomíná okupaci. 11.11. odchází z Bělčic posádka RA.

Vzpomeňme i některé další události z obce či činnosti NV.

3.3.1945 jsou určeny protisabotážní hlídky a střeží trup německého letounu, který byl z místa nouzového přistání u Koupě převezen ke Třem křížům. V celém poválečném období funguje zásobování pomocí potravinových lístků a jsou zavedeny i zvláštní lístky pro pracující. V roce 1946 se prodává mýdlo, textilní výrobky, obuv a další zboží na přídělové známky a tabák je vydáván na tabačenky. Po válce přebírá funkci obvodního lékaře opět MUDr. Jindřich Prexl. Ke konci roku 1947 ho zastupuje MUDr. Strnad a na jaře 1948 je na toto místo jmenován MUDr. Jaroslav Mařák. Zubotechnickou praxi vykonává dentista Josef Kubů v koncesi Jitky Špalové. Porodními asistentkami jsou Alžběta Hniličková a Barbora Maroušková. 23.5.1945 nařizuje NV, aby bylo zprovozněno místní kino. 2.6. vychází první číslo nového deníku "Zemědělské noviny". Podle nařízení z 12.7. nemůže majitel domu bez svolení NV obsazovat uvolněné byty. Chovatel obecních plemeníků Josef Stupka podává 17.7. žádost o zproštění služby a jako svého nástupce navrhuje Stanislava Švejdu. 28.10. uděluje rada MNV rozhodnutím plenární schůze ze dne 20.8. čestné občanství Karlu Klímovi za zásluhy o rozvoj města. Karel Klíma umírá 26.11. a podle jeho odkazu je zřízena nadace pro chudé, kam odkázal 103.517,80 Kčs. V říjnu 1946 je opravována kanalizace v Rožmitálské ulici. Na schůzi pléna MNV je 13.2.1947 projednán návrh na udělení čestného občanství generalisimovi J. V. Stalinovi. Návrh byl přijat, ale přes jednání s nadřízenými institucemi patrně nebyl uskutečněn. Po únoru 1948 emigrují z republiky Ing. Václav Zeman, Vladimír Cibulka a Ferdinand Monzer. 30.3. vydává ONV "zmocnění k provádění cenové kontroly" pro Růženu Udržalovou. 8.12. je v rámci akce "Okr. péče o mládež" uspořádána sbírka pod heslem "Péče o mládež - zájem celého národa!". Do Vánoc je ukončena oprava chudobince č.18 a do 10.11.1949 pastoušky č.34.

Pro obnovu republiky je v roce 1947 vyhlášena akce "2M" (Dvě miliardy), která má pomoci obnovit obce. Je vypracována řada projektů a předpokladem je, že si obec sama opatří finanční prostředky a veřejná správa je po proinvestování uhradí. Na základě usnesení rady MNV je 5.2. předložen investiční plán s rozpočtem 1,882.012,10 Kčs, v kterém jsou zahrnuty tyto akce:

úprava Rožmitálské ulice - 312.499,20 Kčs, vydláždění vozovek silnic probíhajících obcí - 693.290,00 Kčs, stavba mostů na obecních cestách - 60.827,00 Kčs, úprava rybníka Obora a Obecňák - 12.832,80 Kčs, úprava potoka v Lipižích - 220.022,00 Kčs, úprava rybníka v Brodcích - 120.851,60 Kčs, sbírání pramenů pro budoucí vodovod - 330.412,50 Kčs, oprava budov MNV - 90.701,00 Kčs, vysázení a rekultivace neplodných obecních pozemků - 37.576,00 Kčs

Celková povolená investice byla 1,175.000 Kčs a v rámci ní je schválena úprava Rožmitálské ulice, výdlažba silničních průtahů, sbírání pramenů, úprava Obecňáku a Obory. Akce je ukončena 28.10.1948 a obec si postupně zajišťuje alespoň materiál.

Zastavme se také u některých zajímavostí týkajících se soukromníků a jejich těžkého života po "Únorovém vítězství". Jeden ze způsobu likvidace "kulaků" v obci byl "velmi nenásilný". Například je nařízeno setí řepky olejky a pěstování máku. Soukromí zemědělci neměli s řepkou zkušenosti a na mák nemají dostatek pracovních sil. Neplní tedy povinné dodávky a ukládané pokuty jim znemožňují další rozvoj hospodářství. 31.7.1948 zavírá Josef Trefný obchod se zemědělskými plodinami.

Vzpomeňme i na mimořádný sjezd rolnických komisí, který se koná v Praze, a kde má 2.3.1948 Klement Gottwald proslov na Václavském náměstí, z něhož vyjímám: "Vlastnictví půdy, ústavně zajištěné, bude nedotknutelné .......... prostě nechceme, aby někdo nikdy nemohl lhát o tom, že se u nás budou dělat kolchozy ........... Půda přes 50 ha bude rozparcelována a bude dána do vlastnictví středním a malým rolníkům ........."

Na závěr této kapitoly předkládám korespondenci týkající se udělení čestného občanství Klementu Gottwaldovi.

Místní národní výbor v Bělčicích
V Bělčicích, dne 19. listopadu 1948

Vážený pane prezidente.

U příležitosti Vašich 52. narozenin usnesl se místní národní výbor v Bělčicích ve své slavnostní schůzi konané dne 19. listopadu 1948, jmenovati Vás čestným občanem města Bělčic, aby Vám tak projevil vděčnost a lásku za Vaší mnohaletou práci pro blaho pracujícího lidu a úspěšnou činnost státnickou ku prospěchu lidově-demokratické Československé republiky.

Vzpomínáme Vašeho životního jubilea, dovolujeme si Vám, vážený pane presidente, projevit jménem občanstva našeho města upřímné přání, abyste nám zůstal v pevném zdraví na dlouhá léta zachován.

Místní národní výbor dovoluje si vznésti k Vám prosbu, abyste určil den k přijetí jeho zástupců za účelem odevzdání čestného diplomu.

Jménem místního národního výboru
Předseda

 

Znění diplomu:

Panu presidentu Československé republiky
Klementu G o t t w a l d o v i
P r a h a - H r a d

Místní národní výbor v Bělčicích svým jednomyslným usnesení ze dne 19. listopadu 1948, jmenoval Vás čestným občanem města Bělčic.

Bělčický pracující lid uděluje Vám tuto poctu v ocenění Vaší nejvýš záslužné práce pro blaho lidu a pro rozkvět lidově-demokratické Československé republiky.

V Bělčicích dne 19. listopadu 1948

Ant. Kratochvíl v. r . Josef Žid v. r., člen rady předseda
Stanisl.Voříšek v. r., člen MNV
Josef Machovec v. r., člen MNV

 

KANCELÁŘ PRESIDENTA REPUBLIKY
Č: 127. 468/48
Praze dne 24. listopadu 1948

Místní národní výbor
B ě l č i c e

Kancelář presidenta republiky potvrzuje příjem dopisu ze dne 19. listopadu t. r., v němě oznamujete, že pan president republiky byl zvolen čestným občanem Vaší obce.

K tomu, abych mohl předložit panu presidentovi Vaši žádost o přijetí je zapotřebí, abyste své usnesení o udělení čestného občanství postoupili instanční cestou ministerstvu vnitra. Až když ministerstvo oznámí, že proti jeho přijetí není námitek, předložím věc panu presidentovi a o jeho rozhodnutí Vás přímo vyrozumím.

Za blahopřání, které jste panu presidentovi zaslali k narozeninám, tlumočím Vám jeho upřímný dík.

Za kancléře

Dr. Štefan Rais,
přednosta politického odboru kanceláře presidenta republiky.