Bělčice znak Bělčic
Historické foto Historické foto Historické foto
historie Historie osobnosti historie Bělčic okolí foto fotografie historické fotografie současné kontakty

1. Úvod
2. Bělčice
3. Město Bělčice
4. Z historie soudnictví
5. Církevní život v Bělčicích
6. Bělčický dvůr
7. Bělčická radnice
8. Bělčice v rámci krajů
9. Bělčice a okresy

10. Rychtáři v Bělčicích
11. Starostové za Rakouska-Uherska
12. Starostové za první republiky
13. Starostenský úřad za okupace
14. Národní výbory v letech 1944 - 1949
15. Národní výbor v období let 1949 - 1959
16. MNV v období 1960 - 1990
17. Obecní zastupitelstvo po roce 1990
18. Poznámky a doplňky

HISTORIE BĚLČIC - 10. Rychtáři v Bělčicích

Od poloviny 13.století má vrchnost na starosti veškerou správu v jednotlivých vsích, a tak si zde jmenuje svého zástupce, kmeta. S povýšením obce na město je zároveň získáno právo na vlastní samosprávu, které je představováno osobou rychtáře, někde nazývaného šulc nebo fojt. Správa poddanského města je potom rozdělena na dvě části, vrchnostenskou, zastoupenou hejtmanem a samosprávnou.

Rychtář je styčným článkem mezi vrchností a obyvatelstvem. Je vrchností jmenován a zpočátku je tato funkce dědičná. Postupem doby dědičnost zaniká a rychtář je jmenován na přesně určenou dobu. Stává se pouze výkonným orgánem vrchnosti, která jím někdy spojuje několik vsí pod jednu správu. Rychtáři náleží péče o obecní hospodářství, výkon vrchnostenských gruntovních práv (robotních, úročních a jiných), ručí za mír a pořádek ve městě, náleží mu nižší soudní moc, kontrola prodeje na trzích a čistoty města. Později má i funkci výběrčího berně, obstarává konskripce, dodávky a ostatní vojenské záležitosti. K plnění těchto úkolů má k ruce služebníky, kterými jsou písař, posel, ponocný, pochopové nebo pacholci a biřicové. Každou sobotu se rychtáři scházejí u vrchnostenského úřadu na veřejném slyšení, kde jsou seznámeni s nařízeními vrchnosti. Důležité obecní záležitosti se potom vyřizují na valné hromadě obce řízené rychtářem.

Odznakem rychtářské moci je "rychtářské právo", krátká dřevěná hůlka opletená řemínky a ozdobená lesklými knoflíky. "Právo" se předává při výměně rychtáře a skládá se na něj přísaha. Rychtář jím dává znamení, kdo má mluvit, či kdo se má potrestat. To co rychtář řekl, platilo za "právo", a kdo jej neuznal, propadl pokutě.

Na počátku 17.století je rychtář volen obcí, v pozdější době konšely a tato volba je schvalována vrchností. Rychnostenský úřad byl zrušen vydáním "Obecního zřízení" v roce 1848.

Rychtář ustavuje pro spolurozhodování sbory přísežných, z nichž se od 14.století postupně stávají městské rady. Rady jsou v pozdější době voleny většinou na jeden rok. Jejich členové se nazývají konšelé a střídají se v předsedání radě. Předsedající konšel se nazývá purkmistr a délka jeho funkčního období závisí na počtu konšelů. Purkmistr má u sebe městskou pečeť a spravuje důchody obce. V roce 1751 je úřad purkmistra zrušen, ale o tři roky později byl opět obnoven. První konšel se nazýval primas a v pozdější době přebírá od purkmistra starost o finanční hospodaření města. Městské rady konají pravidelné neveřejné ranní schůzky nejprve ve svých domech a později na radnici. Na základě Josefínských reforem je volitelnost do městských rad omezena souhlasem gubernia a apelačního soudu.

Při městských radách pracují i placení úředníci, z nichž přední místo zaujímá servus, který koná pochůzky, slouží při vybírání berní a obesílá lidi k soudu. Důležitou osobou byl městský (radní) písař, který je většinou vzdělaný v právech, a v menších městech býval současně správcem školy. Dále si konšelé vybírají kostelníka k dohledu na kostel a další pomocníky, kteří dohlíží na školu, obecní mlýn, pivovar a trhy.

A jak to bylo s rychtáři v Bělčicích? První informace o bělčickém rychtáři a konšelích máme z doby, kdy se bratři Jindřich, Burjan a Václav dělí o bělčické zboží: "Konšely v městečku z každého dílu nás bratří tři osoby, abychom sobě vybrali a těm podle obyčeje přísahu vydali a ti, aby do společného změnění trvali a rychtář, aby ten, kterého sobě a čího zvolíme a ten aby každý rok jiný usazen a změněn byl."

Zastavme se nyní na počátku 17.století, kdy se začínají objevovat první jmenovité záznamy o rychtářích v našem městě. Prvním historicky doloženým rychtářem je Matěj z roku 1639. Spravuje město v době, kdy probíhá válka švédsko-francouzská a právě v tomto roce vstupuje švédská armáda do Čech.

Dalším známým rychtářem je Jan Předmířský v roce 1646. V této době jsou v Bělčicích uváděni pouze tři sousedé a čtyři chalupníci. Roku 1650 jsou v Českých zemích asi dva milióny obyvatel a v důsledku třicetileté války je zhruba polovina domů pustých.

Po Janu Předmířském víme o rychtáři Václavovi z roku 1654. V Bělčicích je celkem 42 osedlých, čtyři grunty, jeden nově osedlý, dvě chalupy a dvacetdevět domkářů, čtyři chalupy jsou neobydlené a dvě pusté. Kroniky uvádějí, že roku 1668 vyhořelo pět sedláků a devět domkářů, v následujícím roce je v Bělčicích 37 domů.

V roce 1674 je rychtářem Jan Pomahač. O dva roky později je ve městě uváděno 5 gruntů, 6 chalup, 28 domků, 3 poustky a 2 pusté chalupy. Ve středu po Sv. Trojici v roce 1692 vznikl požár v domě Matěje Víta, jinak "U Kvíčalů", následně chytl sousední dům Víta Smrčky a potom vyhořelo půl městečka včetně fary.

Dalším rychtářem, kterého známe, je Jan Vaněrka z roku 1695. Bělčice mají 44 domů, z toho 29 obydlených, 6 spálených a 9 pustých. Lze ještě zaznamenat, že 28.11. byl popraven Jan Sladký Kozina.

V roce 1699 je bělčickým rychtářem Matouš Pobuda.

Následujícího roku nastupuje tuto funkci Pavel Matějíček. O pět let později žije na území Českých zemí asi 2,400.000 obyvatel.

V roce 1706 vykonává funkci rychtáře Jáchym Modr. Potom máme mezeru v informacích, ale z tohoto mezidobí víme, že v roce 1729 je vystavěna u fary dřevěná kaplanka, ve které bydlí hrobař.

Dalším známým rychtářem je v roce 1734 Jan Pobuda, který se stává v letech 1763 až 1769 vrchním rychtářem.

Roku 1744 byl rychtářem Jan Červenka, ten je ale ve funkci velmi krátkou dobu. Jiří Novák, který ho střídá, téhož roku umírá. V roce 1754 je při neúplném sčítání lidu zjištěno, že Čechy mají asi 3,360.000 obyvatel. Z kronik se také dozvídáme, že v roce 1769 zabil v Bělčicích blesk 200 kusů dobytka a že v následujícím roce má město 68 domů.

Dále známe rychtáře Martina Stehlíka z roku 1771.

Roku 1776 nastupuje jako rychtář Josef Zajíček.

V této funkci ho následuje v roce 1778 Josef Brynda. Vzpomeňme, že 1.11.1781 je vydán "Patent o zrušení nevolnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku".

V letech 1782 až 1797 je rychtářem Václav Javůrek. V tomto období vzpomeneme některé události. 12.2.1784 jsou čtyři pražská města spojena v jeden celek. Při nedokonalém sčítání lidu v roce 1787 bylo napočítáno 4,355.000 obyvatel. V roce 1794 uhodil blesk do fary, která shořela. O dva roky později skládá Jan Jakub Ryba svojí "Českou mši vánoční".

Od roku 1800 do roku 1802 je rychtářem Josef Šimůnek. Přelom století je významný i tím, že se v Českých zemích stávají brambory všeobecně známou zemědělskou plodinou. 4.5.1802 došlo konečně ke zrušení doživotní vojenské služby a jsou zavedena léta na výsluhu:
pěchota a vozatajstvo 10 let, jezdectvo 12 let, dělostřelci a ženisti 14 let vojenské služby.

Dalším rychtářem byl v Bělčicích Josef Zajíček v roce 1807.

V roce 1815 je pravděpodobně v této funkci rychtář Jindra. Bělčice mají 69 domů, z toho 11 láníků, 12 pololáníků, 22 chalupníků a 24 domků.

Za dalšího rychtáře, kterým byl v letech 1817 až 1824 Jan Šalanský, vyhořelo v roce 1818 půl městečka a v roce 1823 byla dostavěna nová školní budova. O dva roky později mají Bělčice 79 domů a 633 obyvatel, za další čtyři roky 80 domů a 713 obyvatel.

V roce 1832 je rychtářem Jakub Sloup. 21.12.1834 (23.12.) je premiéra Tylovy frašky "Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka" a tím byla poprvé uvedena na veřejnosti píseň "Kde domov můj", kterou zpívá Karel Strakatý, blatenský rodák.

Dalším známým rychtářem je Jakub Pučálka v letech 1835 až 1837. V Blatné je v roce 1839 otevřena nedělní řemeslnická škola.

V období let 1840 až 1846 působí jako bělčický rychtář Josef Jindra. V roce jeho nástupu do funkce bylo provedeno nedokonalé sčítání lidu a České země mají 6,369.000 obyvatel. V Bělčicích je napočítáno 82 domů a 753 obyvatel. O tři roky později je to již 89 domů a 843 obyvatel.

Posledním bělčickým rychtářem byl Josef Maroušek v letech 1846 až 1850. Za jeho působení přestávají být rychtáři představitelé města a stávají se jimi starostové.