Bělčice znak Bělčic
Historické foto Historické foto Historické foto
historie Historie osobnosti historie Bělčic okolí foto fotografie historické fotografie současné kontakty

1. Úvod
2. Bělčice
3. Město Bělčice
4. Z historie soudnictví
5. Církevní život v Bělčicích
6. Bělčický dvůr
7. Bělčická radnice
8. Bělčice v rámci krajů
9. Bělčice a okresy

10. Rychtáři v Bělčicích
11. Starostové za Rakouska-Uherska
12. Starostové za první republiky
13. Starostenský úřad za okupace
14. Národní výbory v letech 1944 - 1949
15. Národní výbor v období let 1949 - 1959
16. MNV v období 1960 - 1990
17. Obecní zastupitelstvo po roce 1990
18. Poznámky a doplňky

HISTORIE BĚLČIC - 12. Starostové za I.republiky

23.ledna 1919 projednává Národní shromáždění nový pokrokový volební řád do obecních zastupitelstev. Zákon ze 7.února označuje dřívější obecní výbor obecním zastupitelstvem, bývalé představenstvo obecní radou a bývalého představeného obecním starostou. V roce 1920 jsou stanoveny jako orgány obcí obecní zastupitelstvo, obecní rada, starosta, jeho náměstci a popřípadě komise. Volená obecní rada je nejméně tříčlenná tvořená starostou, náměstky a členy rady (radními). Tato rada je zároveň i obecním trestním senátem. Od roku 1933 je volba starosty schvalovaná státním úřadem.

Bělčickým starostou je v roce 1919 zvolen Antonín Trefný. V tomto roce končí ve funkci tajemníka Josef Váně a obec za něj hledá náhradu. Na obecní úřad přišla i tato žádost:

Slavnému městskému úřadu v Bělčicích

Na základě oznámení, ze dne 18.září t. r., o obsazení místa tajemníka, u městského úřadu v Bělčicích, dovoluje si níže podepsaný svých služeb městskému úřadu nabídnouti.

Bude moji snahou, při udělení onoho místa, vždy věrně a svědomitě ono místo zastávati a nestranně s každým jednati, k čemuž bych se slibem zavázal.

Vzdělání nabyl jsem na měšťanské škole. Pak víceletou zkušeností v mnohých městech a též 18 letého pobytu v zdejším městě, dosáhl jsem rozhledu v občanských povinnostech. Všude jsem se živil poctivě a bezúhonně. Proto dovoluji si tímto o ono místo tajemníka se ucházeti a bude moji snahou abych ono místo k úplné spokojenosti zastával.

V Bělčicích dne 24.září 1919

Josef Kaiser
holič

Jako tajemník a obecní písař je ale zaměstnán Václav Chaloupka za roční plat 1.900 Kč. K. Sýkora, který pracuje jako ponocný, žádá v únoru 1920 zvýšení platu ze 60 haléřů na 3 Kč za jednu noc služby. Žádosti není vyhověno a novým ponocným je ustaven Arnošt Kočí a Josef Sedláček za 2 Kč denně. Ale také oni již v listopadu žádají přídavek k platu. Zastupitelstvo dává v květnu svolení ke stavbě vodovodu do Blatenské ulice, který byl téhož roku dokončen. Je budován s velkými problémy svépomocí a práce se setkává s nechutí i ze strany obce. V roce 1921 je při sčítání lidu zjištěno, že České země mají 9,999.521 obyvatel. V bělčické farnosti je napočítáno 2.636 osob, podle vyznání 2.170 katolíků, 408 z československé církve, 4 evangelíci a 50 bez vyznání. V tomto roce dostává obecní slouha výpověď a na jeho místo je přijat Jan Chvátal. V září vyhořela obecní pastouška. V roce 1922 je jako obecní tajemník zaměstnán Václav Kočovský. První pozemková reforma z roku 1923 určuje, že si velkostatkáři mohou ponechat 150 ha hospodářské a 100 ha lesní plochy a rybníků. Ostatní pozemky budou rozparcelovány, lesy a rybníky se podle rozlohy přidělí státu, městům, případně obcím. Tento rok se obecní zastupitelstvo usnáší přistoupit ke stavbě sekundární elektrické sítě s plánovaným rozpočtem 160.000 Kč. Kolaudace a připojení Bělčic do sítě je provedeno 8.září 1924. V červnu 1923 připravují členové Tělocvičné jednoty Sokol stavbu nové sokolovny, ale pozemek vykoupený od fary je prodán i s cihlami, kolnou a stavebním dřívím staviteli Jeníčkovi asi za 12.000 Kč.

V roce 1923 se konají nové obecní volby. Starostou je opět Antonín Trefný a do obecního zastupitelstva jsou zvoleni Frant. Bartoš, Josef Balík, Václav Kuděj, Frant. Kočí, Jan Kuděj, Karel Kočovský, Jaroslav Pobuda, Karel Klíma, Václav Solivar, Frant. Kuděj, Václav Drha, Václav Jeníček, Karel Stehlík, Dr. Hynek Ječmen a Václav Zeman. Obecním tajemníkem se opět stává Václav Chaloupka.

V roce 1925 je zestátněna železniční dráha Strakonice - Blatná - Březnice. Poštovní úřad je následujícího roku přeložen z domu Františka Sedláčka č.p.53 do domu Kočovského v Blatenské ulici č.p.177, téhož roku je také provedena telefonizace Bělčic.

V říjnu 1927 se konají obecní volby s těmito výsledky: Domkáři 123 hlasy 4 mandáty

Občanská strana 38 hlasů 1 mandát
Živnostenská strana 105 hlasů 3 mandáty
Lidová strana 170 hlasů 5 mandátů
Nár. socialisté 94 hlasy 3 mandáty
Republikáni 70 hlasů 2 mandáty

Do obecního zastupitelstva jsou zvoleni Karel Klíma jako starosta a František Bartoš jako náměstek, dále Frant. Sedláček, Rudolf Slavík, Frant. Hlinka ml., Arnošt Kočí, Josef Kočovský, Frant. Solivar, Karel Kasík, Václ. Kuděj, Josef Meloun, Václav Sloup, Jan Hejtmánek, Josef Ježek, Emil Ort, Josef Balík, Václav Kočovský I. a Václav Kočovský II.

V květnu 1928 roku je na železniční trati Březnice - Strakonice zavedena doprava motorovými vozy. 7.7. je obecnímu tajemníkovi Chaloupkovi zvýšen plat na 3.600 Kč ročně. V roce 1929 je "na obec" dán k vychování Zdeněk Kába, nemanželský syn zdejší příslušnice Kábové. 30.října došlo ke vloupání na poštu, kde zloději sice pokladnu navrtali, ale dovnitř se nedostali. Ukradli pouze známky asi za 200 Kč a několik drobností ze stolu. V dubnu 1930 vysazuje školní mládež při "stromkové slavnosti" podél cesty v "Záluží" 100 stromů, které zakoupil a daroval Karel Klíma. 1.srpna zahajuje v obci lékařskou praxi MUDr. Jindřich Prexl. České země mají 10,677.700 obyvatel a v Bělčicích je 256 bytových stran, 1.003 obyvatel, z toho 476 mužů a 527 žen, podle národnosti 994 Čechů, 6 Slováků, 2 Rusové a 1 Němec. Podle náboženství je 744 vyznání římskokatolického, 217 z církve československé, 7 evangelíků, 3 židé, 1 z řeckokatolické církve a 31 obyvatel je bez vyznání. 20.prosince je přeložen poštovní úřad z Blatenské ulice do domu č.56, poštmistrem je Václav Staněk a expedientkou slečna Vrňatová. 20.února 1931 hradí obec náklady na zhotovení nové studny před domkem č.93.

27.září 1931 jsou nové obecní volby, při kterých jsou zvoleni Karel Klíma, Frant. Krejčí, Václav Zeman, Václav Solivar, Josef Tintěra, Josef Spilka, Josef Sloup, Josef Havlát, Emil Ort, Jan Hejtmánek, Jan Pobuda, Frant. Prokopec, Josef Stupka, Josef Truhlář, Václav Kočovský, František Bartoš, Frant. Vít a Josef Balík. 9.listopadu se koná volba starosty a starostou je opět zvolen Karel Klíma, I. náměstkem se stává Frant. Bartoš a II. náměstkem Josef Stupka. Do městské rady jsou zvoleni Václav Solivar, Josef Tintěra a Emil Ort. 28.11. je ustavena finanční komise ve složení Emil Ort, jako předseda, Josef Balík a Josef Spilka a dále jsou okresním výborem jmenováni dalšími členy Václav Drha, Jaroslav Pobuda a Václav Staněk.

Obvod poštovního úřadu zaujímal v roce 1931 Bělčice, Březí, Černivsko, Hornosín, Koupě, Leletice, Podruhlí, Slavětín, Tisov, Újezdec, Uzenice, Záhrobí a Závěšín. Do Bělčic se přistěhovalo 47 osob, vystěhovalo 24, narodilo se 15 dětí (z toho 8 hochů a 7 dívek) a zemřelo 19 lidí. Je zde 217 budov, z toho 182 přízemních, 21 jednopatrových, jedna dvoupatrová, 8 přízemních s podkrovními světnicemi a jedno velké skladiště. Hajnými v obecních lesích jsou Josef Kočovský, který má tuto práci jako hlavní zaměstnání, Karel Sýkora, František Zíka a František Krejda ve vedlejším pracovním poměru. Pro les "Huťskou horu" je ustaven obecným hajným František Krýba, z Hornosína za 20 Kč ročně a 4 metry palivového dříví. 18.6.1932 je na schůzi obecního zastupitelstva zvolena letopisecká komise ve složení František Papež, nájemce Nového Dvora, jako kronikář, Emil Ort a Josef Balík jako členové. Ustavena je i osvětová komise v níž jsou Josef Meloun a Josef Tintěra a ke jmenování jsou okresním úřadem navrženi Jindřich Kučera a Josef Balík. 10.6. je na okresní silnici Březnice - Blatná vyhotovena statistika průjezdů dopravních prostředků a je napočítáno celkem 410 automobilů, motocyklů, koňských i kravských potahů. 20.listopadu dává obecní slouha Josef Chvátal výpověď. Na jeho místo je zvolen Josef Stupka, který má navíc za povinnost chovat dva plemenné býky a jednoho kance. Za tento chov má podle smlouvy bezplatné užívání domku č.34 s příslušenstvím, na hotovosti 180 Kč ročně, užívání 1,698 ha polí a 2,4106 ha luk. Za připouštění dostává 20 Kč od skoku kance a 4 Kč od skoku býka. Městskou radou jsou také stanoveny nové ceny palivového dříví, které jsou každoročně upravovány:

I.třída 56 Kč/m
II.třída 40 Kč/m
III.třída 38 Kč/m.

V roce 1933 se musí II. náměstek starosty Josef Stupka vzdát členství v obecním zastupitelstvu, protože je i obecním slouhou. Místo něj nastupuje Frant. Štětina a současně je zvolen novým druhým náměstkem František Prokopec. S obecním tajemníkem Václavem Chaloupkou je uzavřena služební smlouva na další čtyři roky a jeho služné je zvýšeno na 4.000 Kč ročně. 12.5. je dokončen na náměstí chodník od fary k domku č.63 v délce 158,8 metru a v šíři od 3 do 5,5 metru. Celá plocha je vydlážděna drobnou žulovou kostkou a vjezdy do domů kostkami velkými. Chodník obci daroval starosta Klíma a byl pořízen nákladem 40.000 Kč. Obec zaplatila pouze přídlažbu, nádenické práce a dodávku písku v ceně 4.673 Kč. Současně je postaven kamenný taras u školy pro umožnění vjezdu do fary. Upravena je také hřbitovní zeď za 11.000 Kč, na což přispívají Karel Klíma a Josef Váně po 500 Kč. 20.září je okresním úřadem provedena revize obecních účtů a vše je shledáno v pořádku. 25.listopadu byl schválen obecní rozpočet na rok 1934. Řádná spotřeba je 101.634 Kč, řádná úhrada 78.094 Kč, schodek 23.540 Kč bude vyrovnán přirážkami k daním (142% k dani činžovní, 200% k daním ostatním). Mimořádný rozpočet 100.000 Kč na dlažbu silnice se uhradí výpůjčkou. 15.března 1934 se začalo s dlažbou Blatenské ulice a náměstí a práce jsou dokončeny 15.června. 26.května dává obecní zastupitelstvo vypracovat projekt na další část dlažby okresní silnice od č.72 až k nádraží s rozpočtovým nákladem 330.000 Kč. 16.října je v obecním zastupitelstvu vzato na vědomí zaknihování lesů zakoupených od lnářského velkostatku a v týž den opravuje strojník Ervín Mašek obecní vozovou váhu. 17.listopadu je v doplňovací volbě za zemřelého člena městské rady V. Solivara zvolen J. Spilka. 7.dubna 1935 se za radnicí proti záložně srazil truhlář Augustýn jedoucí autem s protijedoucím motocyklem. 20.června započaly práce s dlažbou části ulice k nádraží v délce asi 120 metrů, při kterých bylo nutné odkopat břeh u pole Václava Matějky, kde stál křížek s vytesaným letopočtem 1846 a u něj dvě mohutné lípy, patrně vysazené v roce zřízení křížku. Lípy jsou poraženy a křížek přenesen na okraj Lipovice. 2.prosince, v rámci válečných příprav, je konán první úřední den starostů o službě "civilní protiletadlové obrany" (CPO). Na zkratku CPO byla řada názorů co znamená - "co platí obec", "co plaší okres", "co plaší obec", "co plaší obecenstvo". 29.ledna 1936 nastupuje Jan Černý jako člen obecního zastupitelstva na místo Františka Štětiny, který se přestěhoval. Václav Kadlec, bělčický kovář, požádal o propachtování kolny u "Porážky" na zřízení kovárny a jeho žádosti je vyhověno za roční nájemné 700 Kč po dobu 12-ti let. 19.6. nastalo částečné zatmění Slunce. Karel Klíma daroval sboru lidové školy hospodářské 300 Kč na zakoupení hodnotných zemědělských knih pro vynikající a přičinlivé žáky. 29.září 1937 je schválena nová smlouva s tajemníkem V. Chaloupkou se zpětnou platností od 1.7., kdy je smluvní plat stanoven na 6.000 Kč ročně, nemocenské, invalidní a starobní příspěvek se platí podle zákona, to je napolovic. 14.září umírá T.G.Masaryk, stár 87 let 6 měsíců 7 dní. Je vypracován návrh na úpravu okolí pomníku padlých zahradním architektem J. Kumpánem z Prahy. Prostředky na úpravu jsou věnovány obcí, Občanskou besedou a kampeličkou. 31.srpna se koná velké vojenské cvičení v okolí Blatné a Malkova Lnářského a v Bělčicích je jediná došková střecha na stodole Ludvíka Knížete č.66.